Významné osobnosti

Dybal Jiljí   hudebník / * 1938 - 7.9.2009/

Huvar Antonín Dr.  kněz, papežský prelát a spisovatel
/ *23.7.1922 - 22.9.2009/

ThDr. Antonín Huvar nar. 23.července 1922 v Albrechtičkách čp. l, jako nejmladší ze sedmi sourozenců. V roce 1947 vysvěcen na kněze a poslán jako koordinátor do Vizovic, kde byl 26.9.1948 zatčen a odsouzen na 10 let. Tímto datem začíná řada převýchovných institucí, kriminálů a šachet. Celkem prošel 13 převýchovných ústavů. Nejkrutější byly Bory - s nelidským týráním a pak též nebezpečný úsek čtyř let na Tmavém dole uranové šachty. Po návratu pracoval 9 let ve Státním rybářství. Pak 6 let v duchovní službě a na fakultě v Olomouci a po opětovném zbavení souhlasu v Dopravních stavbách Olomouc a 6 let ve mlýně v Jeseníku n.Odrou. Po roce 1989 znovu přednášel na Universitě Palackého v Olomouci a přitom pracoval v duchovní správě, až do r. 2005, kdy odešel „na odpočinek“.
Je znám jako ostrý odpůrce minulého režimu a zároveň aktivní pracovník s mládeži. Jeho jméno na této úrovni je pojmem. Pořádal pedagogické kurzy a cyklické přednášky. Často přednášel v zahraničí. Za tuto činnost mu byl udělen Masarykův řád.
Vydané knihy : Přirozená výchova k vůdcovství, Synci, Dívčiny, Záblesky z Temného dolu, Střepy, Život žabím pohledem.
Další informace na : http://huvar.webzdarma.cz/

Mons. ThDr. Antonín Huvar, Fam.OT, papežský prelát, zemřel 22.září 2009 a je pochován v kněžském hrobě na hřbitově v Albrechtičkách. 

Janáček Jiří , Janáček Vincenc  Pamětní tabule na místní škole

Jiří Janáček, Vincenc Janáček
učitelé, stavitelé varhan, předkové hudebního skladatele Leoše Janáčka

Jiří Janáček - 17.4.1778 – 15.10.1848 - byl zakladatelem učitelské tradice v rodě a svými mimořádnými vlohami přerostl hranice prostředí, ve kterém byl nucen žít. Když mu bylo 5 let, jeho matka ovdověla a nastoupila jako hospodyně k duchovnímu správci v Petřvaldě. Zde se kromě studia věnoval i hudbě, zahradnictví a knihařství, což uplatnil později jako učitel v Albrechtičkách, kde nastoupil 30.července 1799. V roce 1800 se oženil s Annou Šajtarovou a měli spolu 4 chlapce - Josefa a Jana, kteří se stali duchovními, Jiřího ( otec Leoše Janáčka) a Vincence, kteří se stali učiteli a 2 dcery - Johannu a Žofii. Jiří Janáček byl vynikající učitel, ale také jeden z prvních šlechtitelů ovocných stromů a zahradníků v okolí.Věnoval se také hudbě a spolu s Janem Huvarem sestavili pro místní kostel varhany, které sloužily až do r. 1889. Zasloužil se o postavení nové školy v Albrechtičkách, založil školní zahradu a ovocnou štěpnici (měl v ní až 20000 štěpů) , ze které prodával stromky nejen místním, ale i do širokého okolí. Za svou činnost byl jmenován vzorným učitelem, dostal řadu pochvalných dekretů a byl také vyznamenán Pomologickým spolkem v Brně za šlechtění ovocných stromů a šíření ovocných školek.
Vincenc Janáček se narodil 12.1.1821 v Albrechtičkách, jako šesté dítě tamního učitele Jiřího Janáčka a jeho ženy Anny, rozené Šajtarové. Roku 1837 nastoupil jako výpomocný učitel u svého otce v Albrechtičkách a po složení učitelské zkoušky r. 1842 otce vystřídal. 22.9.1846 se oženil s Rozálií Bönischovou, dcerou hospodského v Nové Horce. Vincenc Janáček učil v Albrechtičkách 49 let. Za dobu své působnosti získal mnoho pochvalných dekretů jak v oboru školském, tak i v národohospodářském. Byl jmenován korespondenčním členem pomologického spolku pro Moravu a Slezsko. Jeho přičiněním se domohla obec expozitury, která byla později povýšena na faru. Roku 1886 odešel do důchodu. Zemřel 8.1.1901 v Kateřinkách u Opavy. Vincenc Janáček a jeho žena Rozálie byli za kmotry Leoši Janáčkovi v nedalekých Hukvaldech, ale jejich další styky s ním byly minimální.

Pamětní tabule na místní škole