Škola v přírodě Kružberk 2023

Den první - pondělí

V pondělí 15.5. ráno jsme se sešli ve škole a společně vyrazili na autobus. Čekala nás dlouhá cesta čtyřmi autobusy. Přes nepříznivé počasí bylo veselo a v autobuse došlo i na sborový zpěv anglických písniček, zatímco jiní pospávali. Ze zastávky Staré Těchanovice lihovar jsme konečně došli do penzionu Velké sedlo, kde jsme měli trávit další čtyři dny. Po ubytování v retro, ale útulně zařízených pokojích jsme si dali báječný oběd – zelňačku a smažený sýr s hranolky. Následoval odpolední „klid“, po kterém začala velká vícedenní hra – Cesta za dračím vejcem. Čtyři dračice nechaly dětem dopis, ve kterém je žádají o záchranu dračího rodu tím, že se najdou jejich poslední vejce a postarají se o jejich mláďata. Děti vytvořily čtyři týmy a vedoucí každého týmu si vylosoval svou dračici, jejíž vejce má najít. Prvním dračím úkolem bylo nakreslit podobu draka podle informací, které členové týmu hledali v okolí chaty. Všechny týmy úkol splnily na výbornou.  Následovala procházka na hráz přehrady. Po opět báječné večeři – kuřecím plátku s brambory – jsme si ještě venku zahráli pár her, neboť se konečně počasí umoudřilo, a pak už šli všichni do pyžam. Společně jsme si ještě četli z knížky Jak vycvičit draka a pak už šli opravdu všichni do hajan.

Den druhý - úterý

Noc proběhla vcelku klidně a ráno už někteří nemohli dospat, a tak měli první rozcvičku u skal naproti penzionu. Další rozcvička, už pro všechny, byť pro větší legraci byli ještě někteří v pyžamech, proběhla venku u penzionu, neboť začínalo krásné, slunečné ráno. Po snídani přišel na řadu další dopis od dračic, podle kterého mají děti prokázat fyzickou kondici ve sportovních hrách, odvahu při lezení na skály a zručnost při tvoření. Dopoledne jsme tedy strávili venku sportovními hrami a soutěžením, jen Pepa musel s rozbitým kolenem na ošetření. Po obědě a krátkém odpočinku jsme se vydali ke skalám, kde už na nás čekali zkušení instruktoři. Jako první dostali lezeckou lekci prvňáci. Přes počáteční strach se nakonec odhodlali zdolat skálu všichni. Stejně tak nakonec lezli i všichni starší, přestože některým se rovněž tak úplně nechtělo. Počasí se začalo kazit a přesně podle předpovědi začalo pršet a tak se tvoření přesunulo pod pergolu a do chaty. Pomocí studené batiky jsme si vytvořili úžasná barevná trička, trochu jsme se učili a také jsme si zahráli pár her. Po večeři jsme si vybarvili každý svého draka a zazpívali jsme si písničky s kytarou. Po večerní hygieně se pokračovalo ve čtení knížky a pak se šlo spát. 

Den třetí - středa

Ve středu jsme se probudili do studeného a deštivého rána a předpověď neslibovala žádné zlepšení. My jsme naštěstí na dnešek měli domluvenou návštěvu muzea břidlice v Budišově nad Budišovkou. Vyjeli jsme hned ráno a část dopoledne jsme strávili v muzeu, kde se děti dozvěděly velkou spoustu zajímavostí o břidlici a jejím zpracování, o městě Budišově a také dalších historických faktech. Někteří si také odnesli srdíčko vyštípané z břidlice. Pak jsme ještě měli čas na drobné nákupy v obchodě na náměstí, na což se děti nesmírně těšily a vlastně si tak zábavnou formou a v praxi procvičili matematiku. Odpoledne děti dostaly další dopis od dračic. Úkolem bylo tentokrát prokázat schopnost domluvit se spolu úplně všichni. A tak jsme vyráběli úžasnou koláž dračí země. Přitom jsme také dodělávali trička. A všechny děti už se moc těšily na večer a závěr naší dračí hry. Po večeři tedy dostaly děti poslední vzkaz, tentokrát ovšem psaný v morseovce, ve kterém se dozvěděly, kam jít hledat dračí vejce. A tak se nakonec všechny čtyři týmy postupně vydaly do jeskyně, kde si našly svá dračí vejce. Ta si všichni přinesli do chaty, kde se z každého vejce vylíhla dračí mláďata. To bylo radosti...! Zbývala ještě druhá večeře - špekáčky, kvůli počasí pečené v troubě, a po ní už balení věcí, sprcha a spánek. Věřím, že dnes měly všechny děti dračí sny. 

Den čtvrtý - čtvrtek

Čtvrteční ráno začalo trochu hekticky - před snídaní a vlastně i po ní rychle dobalit, co ještě zbývalo, protože jsme měli před odjezdem ještě jeden plán. Podařilo se nám domluvit prohlídku hráze, ale ne zvenku, ale zevnitř! Pan hrázný nám vyšel vstříc a o půl deváté nás uvítal pod hrází, kde nám nejdřív pověděl pár zajímavostí o vodě, její úpravě, spotřebě a také o samotné hrázi, např. že je dlouhá stejně jako Titanic. Pak nás vzal dovnitř hráze, kde  jsme procházeli úzkými chodbičkami a spoustou schodů a viděli jsme nejen různé měřicí přístroje, ale také Francisovu turbínu vodní elektrárny. Pod elektrárnou děti mohly zblízka vidět nádrže s rybami - hlavně pstruhy. Po návratu do penzionu už jsme se jen rozloučili s hodným panem majitelem penzionu (a jejich úžasným psem) a vydali se na cestu domů, která tentokrát byla zpestřena o cestu vlakem. 

Škola v přírodě byla báječná, všichni jsme si ji užívali a budeme na ni ještě dlouho vzpomínat.

Mgr. Jana Kranichová