Chalupa U kaštana na Kružberku se stala naší školou v přírodě, tedy alespoň na tři dny a dvě noci. A byla báječná...
V pondělí dopoledne jsme se sešli na chalupě. Chvíli trvalo, než jsme prozkoumali všechny její krásy a zákoutí, rozdělili si spaní a zabydleli se. Následovala svačinka ze zásob dovezených rodiči a pak už první hry, než paní učitelka Jana nachystá oběd. Špagety jsme si dali na terase, bylo by škoda nevyužít nádherné, slunečné a teplé počasí. Po obědě jsme vyrazili na výlet po Čermákově stezce. Kolem cvičných horolezeckých skal (kde jsme viděli i horolezce) a jeskyně přes několik zastavení s posilovacím nářadím jsme se dostali na hráz kružberské přehrady. Tady jsme si udělali krátkou přestávku, smlsli jsme další rodičovské zásoby a zopakovali jsme si pár zajímavostí o Kružberku, přehradě a zdejších známých osobnostech. Cesta zpátky nás zavedla na Mlýnskou stezku, ta byla docela dobrodružná, protože vedla těsně kolem řeky Moravice a občas po dřevěných chodnících i nad ní. Bohužel jeden z těch chodníků byl už neprůchodný, a tak jsme se museli vracet a jít "nudnou" normální cestou. Ale i ta byla zajímavá. Po večeři jsme si chvíli povídali o uplynulém dni, přečetli jsme si pověst o zlých vodníkových dcerách a pak už hezky do postýlek...
Úterý ráno jsme začali rozcvičkou, a kde jinde než na zahradě. Následovala snídaně a po ní opět hry, než nám pojede autobus. Vydali jsme se totiž do nedalekého městečka Vítkov. Po návratu už na nás čekal oběd, tentokrát paní ředitelka Hanka uvařila kuře ze zeleninkou a s bramborami. Odpoledne jsme zase jeli autobusem, tentokrát ale jen jednu zastávku na horní konec Kružberka, kde jedna mladá rodina chová spoustu zvířátek, ale nejen těch našich klasických jako kozy, králíčky nebo ovečky, ale také nějaká exotická - velbloudy, lamy, dikobraza a morčátka, kozy a ovečky různých zajímavých plemen. Zpáteční cesta byla opět "dobrodrůžo". Protože jsme nechtěli jít po hlavní cestě, vzali jsme to zadem podle popisu našeho "pana domácího". Bohužel se nám cesta rychle ztratila a my jsme byli rádi, že nás hodná místní paní přes svou zahradu pustila na tu hlavní cestu... K večeři byly párky a po nich opět povídání a čtení dalších pověstí z Kružberka. Pak jsme zpívali s kytarou a když už byl opravdový večer, šly děti na "noční výpravu" po světýlkách. A to už byli všichni tak unavení, že usnuli skoro okamžitě.
Ve středu jsme se probudili do zamračeného rána. Naštěstí jsme měli připravenou i zásobu her a tvoření dovnitř. A tak jsme hráli deskové hry, vyráběli antistresové míčky, otiskovali barevné listy. Tak nám uteklo dopoledne a my jsme šli na oběd, tentokrát do blízké restaurace. Nudličková polévka a kuřecí řízek s hranolky byly vynikající a všechny talíře byly vymetené. Pak už jsme si jen povídali a čekali na rodiče, než si nás odvezou domů.
Školu v přírodě jsme si všichni moc užili a už plánujeme další. Možná zase na Kružberku, vždyť je tady ještě co vidět.
Mgr. Jana Kranichová